Colonhydroterapie II

23.11.2010 15:14

Autor: Miroslava Stodůlková, DiS. 

Pokračování článku o colonhydrotherapii... (Colonhydroterapie I)

Během svého dlouholetého výzkumu zjistil Dr. Walker souvztažnost tělesných orgánů s určitými zónami tlustého střeva. Lze tedy říci, že colonhydrotherapie patří k reflexním technikám, neboť stav tlustého střeva (zejména pak usazeniny) ovlivňuje každý orgán, žlázu i každou buňku našeho těla přes své "reflexní plošky".

Při průchodu stravy tělem zanechávají potraviny na vnitřní stěně tlustého střeva hlenovitý povlak. Jsou to hlavně chemické a konzervační látky, denaturované produkty, škrob, cukr, léky atd. Tento povlak může časem zesílit a znemožnit tak provést řádně zažívací a vstřebávací procesy, propustí však množství fekálií a toxických látek. V tlustém střevě se nehromadí jen odpad z potravin, ale také miliony odumřelých buněk. Tyto buňky jsou mrtvé bílkovinné látky, které jsou vysoce toxické jestliže kvasí nebo zahnívají.

Zdraví tlustého střeva, na kterém závisí zdraví těla jako celku, je velmi ohroženo obstipací. Je nejčastější chorobou "civilizovaného" lidstva. Málokdo ji samozřejmě za chorobu považuje. Zácpa nespočívá jen v zadržení stolice ve střevě, ale také v městnání v první polovině tlustého střeva (jedná se o část od Bauhyňské chlopně, slepé střevo, vzestupný tračník, jaterní ohbí a část příčného tračníku). Stěny tohoto úseku střeva mají za úkol nejen peristaltiku, ale i dokončení trávicího procesu (včetně absorpce vody, rozpuštění živin a "syntéze" určitých vitaminů). Za tím účelem se kašovitý obsah střeva odvodní a tekutina se předá s ostatními živinami stěnou střevní do jater k dalšímu zpracování. Jestliže stolice v tlustém střevě kvasí a zahnívá, přicházejí živiny do krve jako toxické substance. Co by v normálním případě bylo výživné, způsobuje teď toxémii. Toxiny jsou produkovány patogenními bakteriemi. Například furunkl (hnisavý vřídek na kůži) může být prvním ukazatelem toho, že je tělo v toxemickém stavu.

Jestliže tvrdá stolice vytvoří ve střevě krusty je nemožné, aby sliznice tlustého střeva normálně pracovala a její žlázy produkovaly nutný hlen. Chybějící kluzkost sliznice zhoršuje zácpu a tím i toxémii. Krusta z fekálií ruší, nebo dokonce brání rozprostření kluzkého hlenu ve střevě, vzniku peristaltických pohybů střev, absorpci a využití živin z obsahu střevního, které sem přešly z tenkého střeva. Zadržení stolice a starých odpadových produktů po delší časový úsek může pasáž tlustého střeva blokovat a stolici tak znemožnit úplně.

Nejdéle se stolice zdržuje v konečníku. Podle statistik je naše republika na předním místě v rakovině tlustého střeva a konečníku (v r. 1998 bylo registrováno 7 360 nových onemocnění, 27 657 žijících pacientů). Nejlepší prevencí jsou v tomto případě výplachy, případně vysoké nálevy (vyčistí konečník a sestupný tračník) nebo klystýry (očista pouze konečníku a části esovité kličky), ale zejména správná životospráva (dobré vylučování, řádná strava, dostatek tekutin, relaxace a zdravá střevní flóra).

Stejně tak je tračník zodpovědný za naši ochranu před infekcemi a chorobami. Dokonce v prvních letech života je střevo hlavním imunitním orgánem. Ve zdravých střevech je toho dosaženo s pomocí miliard zdraví prospěšných baktérií (laktobacily a bifidobakterie). Tato velmi jemná rovnováha mezi "přátelskými" a "nepřátelskými" bakteriemi může být ovšem lehce narušena řadou faktorů, jako jsou např. léky (zejména antibiotika, ale také hormonální antikoncepce!), kouření, kyselinotvorné potraviny (cukr, mák apod.), potraviny vyvolávající alergie (chemické, barvicí a konzervační látky, uzeniny, kravské mléko, vejce a některé další potravinové alergeny). První reakcí těla na tento alergen bývá zánět střevní sliznice (collitis). Tento zánět postihuje povrchovou vrstvu střevní sliznice a nemívá obvykle žádné zevní projevy. Sliznice lehce oteče a shromáždí se v ní jistý druh bílých krvinek (eozinofily). Někdy se mohou objevit průjmy či nadýmání, v těžších případech se objevuje krev ve stolici. Kdybychom podali alergen pouze jedenkrát, ztrácí se poškození sliznice asi za jeden měsíc! Po opakujícím se podávání alergenů se na sliznici objevuje skvrnité překrvení a v těžších případech až obraz křehké sliznice s malými vřídky a krvácením. Častá příčina poruchy střevní mikroflóry bývá také v naší psychice. Stres a napětí vede k sevření mízních i krevních cév v oblasti střeva a k zamezení odtoku škodlivých látek. Zkrátka, chováme se ke svému střevu velmi nešetrně a za zmíněné záněty a následné snížení imunity si vlastně můžeme sami.

Střevní flóru můžeme doplnit bakteriemi mléčného kvašení - v tomto případě Lactobacillus Acidophillus (obsažen v kvašené zelenině - zelí, pickles; dále v živých jogurtech, kefíru nebo jako potravinový doplněk - tablety). Lactobacillus Acidophillus bychom měli užívat vždy při léčbě antibiotiky, zánětech zažívacího traktu (průjmy po nevhodné stravě či přejedení, nadměrném požití alkoholu apod.) a colonhydrotherapii. I když domněnka, že nálevy a výplachy střeva odplaví střevní flóru a kluzký povlak tlustého střeva je nesprávná a postrádá důkazy. Naproti tomu ničí sliznici střeva projímadla, která jsou i mimojiné návyková.

Výplach provádí odborný pracovník na speciálním přístroji. Pacient leží na lehátku, v konečníku má zavedenou rektální rourku a je napojen na Hydromat. Terapie trvá zhruba 1 hodinu. Během této doby může být tlustému střevu přes konečník dodáno zhruba 80 l vody (v tomto se dostupná odborná literatura značně rozchází, proto berte prosím uvedené množství jako informativní), ale jen půl až jeden litr najednou. Při výplachu střídá specialista napouštění a vypouštění vody s masáží břicha ve směru peristaltiky. Dr. Walker doporučuje i terapii pomocí reflexních zón na ploskách nohou. Počet terapií je závislý na stavu tlustého střeva. Před výplachem se doporučuje odlehčená strava, která neobsahuje hlenotvorné a nadýmavé potraviny.

Za velmi důležitý se pokládá vztah tlustého střeva k určitým úsekům páteře. Ovlivňuje dolní část krční páteře a horní část hrudní páteře. V bederní části má vládu nad čtvrtým a pátým obratlem. Tato místa jsou velmi kritická a většina bolestí vychází právě z těchto úseků (taktéž nejčastější výhřezy meziobratlových plotének). Dobrá kondice tlustého střeva hraje další důležitou úlohu v kvalitě kůže. Ne nadarmo doporučují francouzské krásky dvakrát měsíčně důkladný klystýr. Prý udržuje pleť dlouho svěží a mladou.

Souvislost mezi zdravím a čistotou zažívací trubice nalézáme v mnoha civilizacích. Byly to půsty, které předepisovalo prakticky každé náboženství, či projímavé byliny, které se přidávaly do krvečistících čajů, nebo oblíbené klystýry. Nejdůkladněji si všímala očisty zažívacího ústrojí indická hathajóga, jejíž "kryjá" neboli očistné techniky předepisovaly zajímavé postupy určené k úklidu uvnitř organismu. Když si situaci hodně zjednodušíme, tak zažívací ústrojí patří vlastně k povrchu lidského těla. Je na obou koncích otevřené a úzce souvisí se zevním prostředím. Pro nás by to mělo znamenat tolik, že o jeho čistotu budeme pečovat stejně náruživě jako o čistotu ostatního tělesného povrchu.

Na závěr bych ráda citovala z knihy MUDr. Josefa Jonáše, zakladatele Institutu celostní medicíny v Praze. Jeho názor je velmi shodný s názory Dr. Normana Walkera. Jedná se o kapitolu vztahující se k dráze plic a tlustého střeva, které spolu tvoří jeden z energetických okruhů. Cit.: "Druhou polovinu okruhu tvoří tlusté střevo. Jistě by stálo za, abych lidem vyčetl, co všechno s tímto chudákem dělají. "Slitování s ním nemáme"", řekl by spisovatel na začátku tohoto století. Naštěstí co je ve střevě, není ještě v těle. Kdyby stěna střevní propustila do těla vše, co ve své nenasytnosti vložíme do úst, dlouho bychom nežili. Funkce střevní stěny mimo jiné spočívá v tom, že odděluje snesitelné od nesnesitelného. Protože však rádi zapomínáme, že vše má své meze a svá pravidla, tak se jednoho dne dočkáme toho, že střevní stěna přestává plnit do puntíku své úkoly a tímto okamžikem začnou naše problémy. Rozběhne se řetězec chorob, který začíná předčasným stárnutím kůže, pokračuje přes bolesti páteře, gynekologické choroby, nemoci žlučníku a jater. Nakonec zbývají nádory a skleróza tepen. Navykli jsme si jednotlivé nemoci od sebe oddělovat. Uměle izolujeme a izolovaně je i léčíme. Domníváme se, že únava, nervozita, žlučníkové kameny, žaludeční vředy, nádory prsu či skleróza věnčitých tepen spolu nijak nesouvisí. Ovšemže souvisí, a to velmi pevně. Je třeba si občas zopakovat poučku o celistvosti organismu. Porucha každé funkce má své dalekosáhlé následky. Chodí ke mě řada pacientů, kteří mají celý život bolesti páteře. Jednou tam a za rok jinde. Mimo to mají třeba vyoperovaný žlučník, trpí zácpami a častými záněty močových cest. Organismus je důkladně propojen. Dávat všemu, co jeho jest, však není právě snadné. Plíce potřebují pohyb, cvičení, disciplínu, střevo potřebuje čistou stravu, vláknin, minerály a vhodné složení vnitřního prostředí, aby bakteriální flóra mohla kvést. Proto klystýry, bylinné nálevy přetrvaly tisíciletí.."

Zpět